Usvědčující únik telefonátu Victorie Nulandové (anglicky)

„Kašlu na EU": Unikl telefonát americké diplomatky Victorie Nulandové
Náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová se omluvila poté, co na internet unikl její telefonický rozhovor o politické krizi na Ukrajině.
Hovor mezi Nulandovou a americkým velvyslancem se týkal budoucnosti země, pokud získá novou vládu. Nulandová odmítla komentovat „soukromé diplomatické rozhovory“.
Ukrajinská krize: Přepis uniklého hovoru mezi Nulandovou a Pyattem.
Victoria Nulandová a Geoffrey Pyatt, Kyjev, 10. prosince 2014
Uniklý telefonát o Ukrajině obnažuje gangsterství Washingtonu.
10. února 2014
Americká média projevila pozoruhodně malý zájem o záznam telefonického hovoru mezi Victorií Nulandovou, nejvyšší úřednicí ministerstva zahraničí pro Evropu a Eurasii, a velvyslancem USA na Ukrajině Geoffreym Pyattem, který byl zveřejněn na YouTube a od minulého čtvrtka se stal předmětem mezinárodní kontroverze.
Zpravodajství se soustředilo především na to, že Nulandová použila rozhodně nediplomatickou frázi „Fuck the EU“, když vyjadřovala postoj Washingtonu k roli, kterou hrají jeho evropští partneři v krizi, jež již téměř tři měsíce svírá Ukrajinu.
Další mediální úhel pohledu na tento příběh poslušně opakoval snahu ministerstva zahraničí odvrátit kontroverzi tím, že odsoudilo veřejné odvysílání soukromého rozhovoru jako „nové dno ruského obchodního řemesla“.
Ruská vláda důrazně odmítla americké obvinění, že za únik informací je zodpovědná Moskva.
Obvinění je každopádně poněkud přitažené za vlasy od vlády, která byla odhalena jako špehující telefonní hovory stovek milionů lidí v USA a po celém světě.
Skutečný politický význam telefonického rozhovoru mezi Nulandovou a Pyattem zůstává do značné míry ve stínu.
Není to náhoda, protože hovor poskytuje zdrcující odhalení zločinného a imperialistického charakteru politiky USA na Ukrajině a vyvrací falešné „demokratické“ nároky Obamovy administrativy.
Ve svém projevu o stavu Unie minulý měsíc Obama prohlásil: „Na Ukrajině zastáváme zásadu, že všichni lidé mají právo svobodně a pokojně se vyjadřovat a rozhodovat o budoucnosti své země.“
Z nahrávky je však zřejmé, že Washington používá metody mezinárodního gangsterismu, včetně násilí, k provedení politického převratu, jehož cílem je nastolení režimu, který je plně podřízen geostrategickým zájmům USA.
Tato operace nemá s demokracií o nic víc společného než USA organizované převraty v zemích jako Chile a Argentina před 40 lety.
Přesným cílem amerického úsilí je přesunout politickou moc do rukou skupiny ukrajinských oligarchů, kteří jsou nakloněni Západu a kteří se obohatili na soukromém přivlastnění - rozkradení státního majetku, k němuž došlo v rámci rozpadu Sovětského svazu stalinistickou byrokracií v roce 1991.
Přitom se snaží z Ukrajiny vytvořit americké imperialistické předmostí na samé hranici Ruska, jehož území si chce rovněž rozdělit a podřídit neokoloniálnímu statusu v rámci snahy o prosazení americké hegemonie na celém strategickém území Eurasie.
Rozhovor Nuland-Pyatt se zabývá hlavními body tohoto podniku. Ty zahrnují bičování protiruského ukrajinského nacionalismu a pomoc krajně pravicovým politickým silám, které slouží jako beranidlo proti vládě prezidenta Viktora Janukovyče.
Podnětem pro současnou kampaň za změnu režimu byl obrat ukrajinského prezidenta k dohodě s Ruskem namísto integrace do Evropské unie.
Nulandová dává jasně najevo, že Washington v zákulisí diktuje, kteří vůdci opozice - označovaní jako „velká trojka“ - mají vstoupit do vlády, aby ji vychýlili na stranu Washingtonu, a jakou roli budou hrát ostatní.
Arsenije Jaceňuka ze strany Vlast, který působil jako ministr hospodářství a ministr zahraničních věcí v neblahé vládě, kterou v roce 2004 vynesla k moci takzvaná oranžová revoluce zinscenovaná Washingtonem, označuje asistentka ministra zahraničí za „člověka, který má ekonomické zkušenosti, zkušenosti s vládnutím“.
Nulandová navrhuje, aby další dva významní pravicoví vůdci protijanukovyčovských protestů - bývalý boxer Vitalij Kličko, šéf Ukrajinské demokratické aliance pro reformy neboli Udar (zkratka znamená „úder“), a Oleh Tjahnybok, vůdce neofašistické strany Svoboda - zůstali „venku“ a nadále bičovali pravicové davy. Jaceňuk, jak dodává, „s nimi musí mluvit čtyřikrát týdně“.
Ona i velvyslanec o dvou z těchto postav hovoří jako o „Jatsovi“ a „Kličkovi“, což jsou jména, která jsou obvykle vyhrazena pudlům.
Během své poslední návštěvy Kyjeva, která se časově shodovala s únikem telefonátu, se Nulandová setkala a veřejně pózovala se třemi opozičními vůdci zmíněnými v nahraném rozhovoru - „Yatsem“, „Klitschem“ a mužem, který hraje rozhodující roli v organizaci násilných protestů na náměstí Majdan, vůdcem Svobody Tyahnybokem.
Tjahnybok měl údajně loni zákaz vstupu do USA kvůli zuřivě antisemitským projevům, v nichž chválil své stoupence za to, že nahánějí strach „moskevsko-židovské mafii vládnoucí Ukrajině“, a oslavoval ukrajinské fašisty z dob druhé světové války za boj proti Rusům, Němcům, „kikům a jiné verbeži“. To však Nulandovou nijak nezarazilo.
Při své předchozí návštěvě Ukrajiny v prosinci 2013 se Nulandová, vnučka židovských přistěhovalců, kteří uprchli do Ameriky před pogromy v carském Rusku, postarala o jedinečně odpudivou podívanou, když na náměstí Majdan rozdávala sušenky hrdlořezům Svobody, kteří uctívají masové vrahy z Hitlerových SS.
Nulandová zosobňuje kontinuitu zahraniční politiky USA, od zločinů Bushovy administrativy až po prohloubení těchto zločinů za Obamy.
Působila jako hlavní zahraničněpolitická poradkyně Dicka Cheneyho, když tehdejší viceprezident stál v čele politiky agresivní války, vydávání a mučení v zahraničí a budování infrastruktury policejního státu doma.
Jejím manželem je Robert Kagan, pravicový zahraničněpolitický odborník, který působil jako zakládající předseda Projektu pro nové americké století, neokonzervativního washingtonského think tanku, který hrál klíčovou roli v politické a ideologické přípravě válek proti Iráku a Afghánistánu.
Dnes prosazuje podobnou politiku na samých hranicích jaderně vyzbrojeného Ruska. Napětí, které to vyvolalo, se odráží v poznámce „Fuck the EU“. Při sledování svých geostrategických zájmů je Washington stále netrpělivější nad neochotou Německa, alespoň do této chvíle, jít do frontální konfrontace s Moskvou.
Tentokrát se agresivní politika amerického imperialismu těší podpoře různých pseudolevicových elementů, které zcela hltají hesla demokracie a humanity, počínaje postmoderním šarlatánem Slavojem Žižkem a konče Mezinárodní socialistickou organizací, které se podařilo vydat obsáhlou zprávu o událostech na Ukrajině, aniž by se byť jen jednou zmínila o machinacích Washingtonu.
Zápalná politika Washingtonu představuje hrozbu občanské války na Ukrajině a zvyšuje nebezpečí globálního požáru.
Ukrajinská dělnická třída se z této krize nemůže dostat ani pod křídly Janukovyče, ani pod křídly jeho pravicových oponentů, kteří představují konkurenční frakce oligarchů, jež se shodují na zničení životní úrovně a práv pracujícího obyvatelstva.
Dělníci najdou cestu vpřed jedině tak, že vybudují vlastní nezávislé masové socialistické hnutí, které se nesmiřitelně postaví imperialismu a bude usilovat o sjednocení svého boje s bojem dělníků v Rusku, Evropě a zbytku světa.
Na internetu byl zveřejněn odposlechnutý telefonní rozhovor, v němž vysoce postavený americký diplomat znevažuje EU kvůli ukrajinské krizi.
Rozhovor mezi náměstkyní ministra zahraničí Victorií Nulandovou a velvyslancem USA na Ukrajině Geoffreym Pyattem se ve čtvrtek objevil na YouTube. Není jasné, kdy k údajnému rozhovoru došlo.
Zde je přepis s analýzou diplomatického zpravodaje BBC Jonathana Marcuse:
Hlas je považován za hlas Nulandové: Co si o tom myslíte?
Jonathan Marcus: Co si myslíte o Nulandové?
Na začátku by mělo být jasné, že se jedná o fragment rozhovoru, který může být rozsáhlejší. Spojené státy však nepopírají jeho pravdivost a rychle ukazují prstem na ruské úřady, že stojí za jeho zachycením a únikem.
Hlas je považován za Pyattův:
Myslím, že jsme ve hře. Kličko [Vitalij Kličko, jeden ze tří hlavních opozičních vůdců] je zde zřejmě komplikovaným elektronem. Zejména jeho oznámení jako místopředsedy vlády a viděli jste některé mé poznámky o problémech v manželství právě teď, takže se snažíme opravdu rychle zjistit, jak na tom s těmito věcmi je. Ale myslím si, že váš argument vůči němu, který budete muset přednést, myslím, že to je další telefonát, který si chcete domluvit, je přesně ten, který jste přednesl Jaceňukovi [Arsenij Jaceňuk, další opoziční lídr]. A jsem rád, že jste ho tak trochu postavil před hotovou věc, kam v tomto scénáři zapadá. A jsem velmi rád, že řekl to, co řekl v odpovědi.
Jonathan Marcus:
USA tvrdí, že spolupracují se všemi stranami krize na dosažení mírového řešení, a poznamenávají, že „nakonec je na ukrajinském lidu, aby rozhodl o své budoucnosti“. Tento přepis však naznačuje, že USA mají velmi jasné představy o tom, jaký by měl být výsledek, a usilují o dosažení těchto cílů. Ruští mluvčí trvají na tom, že se USA vměšují do záležitostí Ukrajiny - ne více než Moskva, řekl by cynik - ale Washington má zjevně svůj vlastní plán hry. Jasným cílem úniku tohoto rozhovoru je uvést Washington do rozpaků a pro publikum vnímavé k poselství Moskvy vykreslit USA jako vměšující se do vnitřních záležitostí Ukrajiny.
Nulandová:
Nulandová: Dobře. Nemyslím si, že by Kličko měl jít do vlády. Nemyslím si, že je to nutné, nemyslím si, že je to dobrý nápad.
Pyatt:
Jo. Myslím, že... pokud jde o to, aby nešel do vlády, ať prostě zůstane mimo a dělá si své politické domácí úkoly a tak. Jen si myslím, že pokud jde o jakýsi proces, který jde dopředu, chceme udržet umírněné demokraty pohromadě. Problémem bude Tjahnybok [Oleh Tjahnybok, druhý opoziční lídr] a jeho lidé a jsem si jistý, že to je součást toho, s čím [prezident Viktor] Janukovyč na tom všem kalkuluje.
Nulandová:
[Myslím, že Jaceňuk je ten, kdo má ekonomické zkušenosti, zkušenosti s vládnutím. On je ten... co potřebuje, je Kličko a Ťahnybok zvenčí. Potřebuje s nimi mluvit čtyřikrát týdně, víte. Já si prostě myslím, že když tam Kličko půjde... bude na té úrovni, že bude pracovat pro Jaceňuka, tak to prostě nebude fungovat.
Pyatt:
Jo, ne, myslím, že to je pravda. DOBŘE. Dobře. Chcete, abychom si s ním jako další krok domluvili telefonát?
Nulandová:
Já jsem z toho hovoru - ale to mi řekněte vy - pochopila, že velká trojka se chystá na vlastní schůzku a že Yats se chystá v této souvislosti nabídnout... rozhovor tři plus jedna nebo tři plus dva s vámi. Není to tak, jak jste to pochopil?
Pyatt:
Ne. Myslím, že... Chci říct, že to navrhl, ale myslím si, že když znám tu dynamiku, která u nich byla, kdy Kličko byl ten hlavní, tak mu bude chvíli trvat, než se objeví na jakémkoli jejich setkání, a pravděpodobně v tuhle chvíli mluví se svými lidmi, takže si myslím, že oslovení přímo jeho pomůže s řízením osobnosti mezi těmi třemi a také vám to dává šanci se všemi těmi věcmi rychle pohnout a postavit nás za ně, než si všichni sednou a on vysvětlí, proč se mu to nelíbí.
Nuland:
Dobře, dobře. Jsem spokojená. Proč ho neoslovíte a nezjistíte, jestli si chce promluvit předtím nebo potom.
Pyatt:
Dobře, udělám to. Díky.
Nulandová:
Dobře... ještě jedna vráska pro tebe, Geoffe. [je slyšet cvaknutí] Nemůžu si vzpomenout, jestli jsem ti to říkala, nebo jestli jsem to řekla jen Washingtonu, že když jsem dnes ráno mluvila s Jeffem Feltmanem [náměstek generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti], měl nové jméno pro člověka z OSN Robert Serry, psala jsem ti to dnes ráno?
Jonathan Marcus:
Zajímavý vhled do zahraničněpolitického procesu, kde se pracuje na několika úrovních:
Různí představitelé se pokoušejí zmobilizovat ukrajinskou opozici, usilují o to, aby OSN hrála aktivní roli při podpoře dohody, a (jak můžete vidět níže) velké zbraně čekají v záloze - viceprezident USA Joe Biden je zjevně připraven, aby ve vhodnou chvíli pronesl soukromá slova povzbuzení.
Pyatt:
Ano, to jsem viděl.
Nulandová:
DOBŘE. Nyní se mu podařilo přimět Serryho i [generálního tajemníka OSN] Pan Ki-muna, aby souhlasili s tím, že Serry by mohl přijet v pondělí nebo v úterý. Takže to by bylo skvělé, myslím, aby to pomohlo slepit a aby to pomohla slepit OSN a, víte, Fuck the EU.
Jonathan Marcus:
Není to poprvé, co USA v mezinárodní krizi vyjadřují frustraci ze snahy EU. Washington a Brusel si během ukrajinské krize úplně nerozuměly. EU je rozdělená a do jisté míry váhá, zda se má pustit do boje s Moskvou. Krátkodobou bitvu o náklonnost Ukrajiny k Moskvě rozhodně nemůže vyhrát - prostě nemá k dispozici peněžní pobídky. EU se snaží hrát dlouhodobější hru; sází na svou přitažlivost v průběhu času. USA jsou však zjevně odhodlány hrát mnohem aktivističtější roli.
Pyatt:
Ne, přesně tak. A myslím, že musíme udělat něco, aby to drželo pohromadě, protože si můžete být docela jistí, že pokud to začne nabírat výšku, Rusové budou v zákulisí pracovat na tom, aby se to pokusili torpédovat. A zase to, že je to teď venku, já se pořád snažím v hlavě přijít na to, proč to Janukovyč (zkomoleně). Mezitím teď probíhá schůze frakce Strany regionů a jsem si jistý, že v této chvíli se tam živě hádají. Ale každopádně bychom v tomto případě mohli přistát želé stranou nahoru, pokud budeme postupovat rychle. Takže mě nechte pracovat na Kličkovi a jestli můžete... Chceme se pokusit získat někoho s mezinárodním renomé, kdo by sem přijel a pomohl to zprostředkovat. Druhou otázkou je nějaký kontakt s Janukovyčem, ale na tom se pravděpodobně přeskupíme zítra, až uvidíme, jak se věci začnou dávat do pořádku.
Nulandová:
Když jsem napsala tu poznámku, Geoffe, tak mi [poradce amerického viceprezidenta pro národní bezpečnost Jake] Sullivan vrátil VFR [přímo mně], že potřebuješ [amerického viceprezidenta Joea] Bidena, a já jsem řekla, že pravděpodobně zítra, abychom se domluvili a získali podrobnosti [detaily]. Takže Biden je ochotný.
Pyatt:
DOBŘE. Skvělé. Díky.
Jonathan Marcus:
Celkově se jedná o škodlivou epizodu mezi Washingtonem a Moskvou. Nikdo z toho nevychází s žádným kreditem. Spojené státy jsou zjevně mnohem více zapojeny do snahy zprostředkovat dohodu na Ukrajině, než veřejně připouštějí. Vzhledem k tomu, jak snadno byla jejich komunikace hacknuta, jsou to pro Američany také jisté rozpaky. Je však odposlech a únik komunikace skutečně způsobem, jakým chce Rusko vést svou zahraniční politiku ? Proboha - že by se ruská vláda po Wikileaks, Edwardu Snowdenovi a jim podobných přidala k radikálním apoštolům otevřené vlády? Pochybuji o tom. I když vzhledem k některým komentářům poradce Vladimira Putina pro Ukrajinu Sergeje Glazjeva - například jeho nedávnému rozhovoru pro noviny Kommersant-Ukrajina - nepotřebujete vlastní odposlouchávací stanici, abyste měli jasno o záměrech Ruska. Rusko podle něj „musí zasahovat na Ukrajině“ a tamní úřady by měly proti demonstrantům použít sílu.