Dorothy Parkerová - Tak to bysme měli (Mluvené slovo CZ)

Přejeme příjemný poslech!

Americká básnířka, literární kritička, politická aktivistka a spisovatelka. Známá pro svůj kousavý humor a chytré nebo sarkastické poznámky. Narozena roku 1893 jako Dorothy Rothschildová v západní části New Jersey. Její dětství nepatřilo k těm příliš šťastným. Maminka zemřela než malá Dorothy dovršila pět let. Otec se znovu oženil, ale ani to rodinným vztahům neprospělo. Otce nenáviděla a později ho obvinila z fyzického týrání. Podobně pohrdala i svou novou, nevlastní matkou. Odmítala jí říkat "matkou", "macechou", nebo dokonce jejím křestním jménem "Eleanor". Namísto toho pro ní našla oslovení "hospodyně". I přes židovské kořeny otce a protestanskou víru nevlastní matky byla Dorothy poslána na katolickou školu. Krátce po absolvování studií a dovršení osmnáctin zemřel její otec. V tomto období se Dorothy věnovala převážně psaní básní. Pro obživu hrála v tamní taneční škole na piáno. O rok později prodala svou první báseň magazínu Vanity Fair. Právě zde také začala pracovat jako divadelní kritička. V roce 1917 poznala makléře z Wall Street Edwina Ponda Parkera. Ještě tentýž rok se za něj provdala. Převzala jeho příjmení, pod kterým jí poté bude znát celý literární svět. V redakci magazínu Vanity Fair potkala amerického humoristu a sloupkaře Roberta Benchleyho . Stali se blízkými přáteli. Spolu s Robertem Emmetem Sherwoodem skoro každý den obědvali v hotelu Algonquin. Trojice k sobě přizvala dalšího novinového komentátota Franklina Pierce Adamse a Alexandera Woollcotta. Z této tradice vzešlo založení spolku Algonquinského kulatého stolu. Toto intelektuální společenství trávilo čas bonmoty, hrou se slovy a humorným komentováním tehdejšího společenského dění. Stejně jako výměnou myšlenek a názorů. Sdružení později ovlivní spisovatele jako F. Scotta Fitzgeralda a Ernesta Hemingwaye. Právě zde dojde k založení proslulého magazínu The New Yorker. Parkerová začala být pro svůj nekompromisní kousavý humor pověstná. Její humor byl paradoxně také důvodem, pro který jí nakonec vedení Vanity Fair propustilo. Údajně její vtipné články a recenze urážely významné producenty příliš často. V solidaritě s Dorothy Benchley a Sherwood z magazínu na protest odešli. Pro naší hrdinku započne nová éra v její literární kariéře. Parkerová vyzkouší nové způsoby vyjádření. Začne psát divadelní hry a po setkání se svým druhým manželem Alanem Campbellem, aspirujícím hercem a budoucím scénáristou, začne také psát scénáře pro Hollywood. Setká se s úspěchem. Podle její práce vzniknou filmové skvosty z dílny těch nejpovolanějších hollywoodských gigantů. Uveďme například film Sabotér od Alfreda Hitchcocka. V této době začíná být Dorothy Parkerová také známá pro svůj politický aktivismus. Stane se hlasitou obhájkyní občanských svobod a občanských práv. Často kritizuje právě vládnoucí autority. Jako odpověď na stoupající nacistický extrémismus v Evropě pomůže založit Hollywoodskou ligu proti nacismu. Ta je později FBI podezřívána za komunistickou organizaci. Parkerová je označena za komunistku. Hollywood ji přidá na černou listinu a přinutí ji vrátit se ke psaní básní a her. V roce 1963 spáchá manžel Parkerové sebevraždu - předávkuje se léky. Po jeho smrti se spisovatelka vrátí do New Yorku. Dorothy Parkerová umírá o čtyři roky později na infarkt.