Odpověď členu FSSPX na jeho otázky ohledně neplatného papeže Františka

Toto video je možné zhlédnout i zde: https://vkpatriarhat.org/cz/?p=52093

Odebírat aktuální informace od BKP https://bit.ly/3BhmCoT

Otázka: Vy – Byzantský patriarchát – tvrdíte, že katolík musí uznat, že Franciscus není papežem. Jak obyčejný katolík pozná, že Franciscus není papežem? Jestliže Pán chce, abychom se Jorge Bergoglia odřekli, dal nám pro to nějaké objektivní kritérium?
Odpověď: Ano, Pán nám dal objektivní kritérium. Tím objektivním kritériem pro usvědčení veřejného apostaty je fakt, že hlásá jiné evangelium. Jorge Bergoglio je apostata, který veřejně hlásá sodomské, klimatické, covidové antievangelium. Za ně dopadá Boží anathema: „I kdyby… sám anděl z nebe přišel hlásat jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, budiž proklet! Jak jsem právě řekl, a znovu to opakuji: Jestliže vám někdo hlásá jiné evangelium než to, které jste přijali, budiž proklet!“ (Gal 1,8-9) Z tohoto postoje Písma vychází celá církevní tradice:
Papež Pavel IV. (1559) v bule Cum ex apostolatus officio, papež Innocent III. a církevní učitelé učí, že kacířský papež je sesazen Bohem.
Například sv. Antonín, biskup, (1459) napsal, že: „V případě, že by se papež stal heretikem, už jen na základě této skutečnosti a bez jakéhokoli dalšího rozsudku je odloučen od církve. Hlava oddělená od těla nemůže být hlavou téhož těla, od něhož byla odťata.“
Sv. František Saleský (1622) uvádí, že: „Když je papež výslovný (zjevný) heretik, ipso facto ztrácí svůj úřad a je mimo církev…“
Církevní právníci Wernz a Vidal ve výkladu Kanonického práva z roku 1943 objasňují, že: „Skrze obecně známou a otevřeně hlásanou herezi se římský papež, upadne-li do hereze, ipso facto považuje za zbaveného jurisdikční pravomoci ještě před oficiálním rozhodnutím církve…“
Sv. Alfons z Liguori tento fakt potvrzuje slovy: „Kdyby Bůh dopustil, aby se papež stal notorickým a vzpurným heretikem, přestal by být na základě této skutečnosti papežem a apoštolský stolec by byl uprázdněn (sede vacante).“
Sv. Robert Bellarmine (1610) pronesl známý výrok: „Papež, který je zjevným heretikem, automaticky přestává být papežem a hlavou, stejně jako automaticky přestává být křesťanem a členem církve.“
A dále ještě sv. Bellarmine také uvádí: „To píše i sv. Jeroným a dodává, že ostatní hříšníci jsou vyloučeni z církve rozsudkem exkomunikace, ale heretici se sami vyhánějí a vlastním činem se oddělují od těla Kristova… Nekřesťan nemůže být v žádném případě papežem… nemůže být hlavou těla, kterého není ani členem. Ten, kdo není křesťan, není členem církve – a zjevný heretik není křesťan, jak jasně učí sv. Cyprián (kn. 4, list 2), sv. Atanáš (ser. 2 contr. Arian.), sv. Augustin (lib. De grat. Christ., kap. 20), sv. Jeroným (Dial. contra Lucif.) a další; proto zjevný heretik nemůže být papežem.“
Sv. Bellarmine ještě řekl, že nic horšího pro církev ani nemůže být a že by to bylo „nejbídnějším stavem církve, kdyby byla nucena uznat zjevně trhajícího vlka za pastýře.“
A dále tento svatý kardinál zdůraznil: „Proto je pravdivý názor, podle něhož papež, který je zjevně heretikem, přestává být papežem a hlavou, stejně jako přestává být křesťanem a členem církve; a z tohoto důvodu může být církví souzen a potrestán. To je postoj všech svatých otců církve, kteří učí, že zjevní heretici okamžitě ztrácejí veškerou jurisdikci.“
Víra především, a částečně i teologie, není jakási matematika spočívající v intelektuálních spekulacích. Víra, a s ní spojená spása, spočívá v osobním vztahu k Ježíši Kristu. Intelektuální poznání není víra a nezabezpečuje spásu. V čase Kristově byli v Izraeli saduceové, kteří byli liberálové a nevěřili například ani ve vzkříšení. Byli tam i farizeové, kteří si namlouvali, že jsou pravověrní, ale obě tyto náboženské sekty ukřižovali Krista. Proč? Protože neměli osobní vztah k Bohu, neznali Ho a nemilovali Ho.
Objektivní kritérium poznání, že někdo je apostata, je jeho veřejná hereze anebo veřejná apostaze. O tom hovoří jasně i církevní právo, ale především Písmo svaté, jak jsme již uvedli. Popření základních pravd Písma svatého a tradice je v tomto případě dostatečný důkaz. Toho se Bergoglio jednoznačně dopustil. Katolík se má oddělit od toho, kdo takové věci činí, ať je to laik, kněz, biskup, anebo zastává i úřad papeže.
Dotyčný člen bratrstva sv. Pia X. vystupuje jako obhájce církve, ale ve skutečnosti obhajuje apostazi, a tím dnes i Bergogliovu vzpouru proti Bohu a rouhání se Duchu svatému. Sv. Basil říká, že obhájce hříchů má větší vinu než pachatel hříchu, protože zmate mnoho lidí.
Člen FSSPX doplnil, cituji: „Franciscus nechal uctívat modlu ve vatikánských zahradách a vnést ji do Chrámu sv. Petra, účastnil se šamanského obřadu, atd. Benedikt svolal ‚druhé Assisi‘. Jan Pavel políbil Korán, svolal ‚Assisi‘, nechal postavit sochu Buddhy na oltář, …“
Odpověď: Těmito slovy dotyčný vlastně říká: nemůžete radikálně vystupovat proti veřejné apostazi Bergoglia, protože tady máte příklady apostatických gest i Jana Pavla II. i Benedikta XVI…
Ano, tato gesta obou papežů lze těžko omluvit. Oni do určité míry připravili podmínky k Bergogliově apostazi a jeho transformaci církve na anticírkev New Age. Ale nikdo z nich ani z předcházejících papežů, které dotyčný níže jmenuje, se tak cílevědomě a systematicky nepostavil proti základům katolické víry a nezneužil papežskou autoritu proti její samotné podstatě s takovým dopadem, jak to spáchal Bergoglio.
Člen FSSPX pokračuje: „Jan XXII. popíral blažené patření a možnost přímluv před posledním soudem, a učil, zdá se, že závazným způsobem, že papež může měnit učení předchozích papežů. Liberius se přikláněl k ariánství, Honorius I. k monotheletismu, atd. Od koho všeho se tedy má katolík distancovat? Podle jakého kritéria pozná, co už je ‚příliš‘?“
Odpověď: Co se týče Jana XXII. (1316-1334), byl zkušeným právníkem, ale měl mylný názor o Božím vzhledu. Když byl za to kritizován, nakonec tento mylný názor odvolal. Papež Honorius byl za herezi monotheletismu posmrtně vyloučen z církve jako heretik. Hereze monotheletismu byla velmi skrytá. Odhalil ji sv. Maxim, který upozornil papeže Martina, a ten se proti ní postavil. Za to byl císařem odsouzen k trestu smrti.
Všeobecný koncil v Konstantinopoli (680-681) Honoria prohlásil za kacíře a vyloučil z církve. Hereze Bergoglia je zjevná a ipso facto za ni dopadá trest vyloučení z církve.
Bývalý nuncius USA, arcibiskup Viganò, už v roce 2018 veřejně vyzval Bergoglia, aby abdikoval i s celou homosítí, která obsadila nejvyšší církevní úřady.
Objektivním kritériem, kdy už je to „příliš“, tedy kdy se dotyčný sám vyloučí z církve, je hlásání jiného evangelia, v případě Bergoglia je to hlásání sodomského antievangelia.
Otázka: „Nebylo to stanovisko doktora Martina Luthera, že svědomí jedince soudí církev?“
Odpověď: Zde nejde pouze o svědomí jedince, které soudí církev, ale jde, jak jsme už řekli, o objektivní kritérium, kterým je, zda hlásá Kristovo evangelium, anebo hlásá jiné evangelium. Toto je nezměnitelné objektivní kritérium.
Člen FSSPX cituje bulu Bonifáce VIII.: „Vyhlašujeme, tvrdíme, určujeme a prohlašujeme, že podřízenost římskému arciknězi je pro člověka zcela nezbytnou podmínkou spásy.“
Odpověď: Tento výrok se ale vztahuje na pravověrného papeže, který hájí víru nezbytnou ke spáse a mravy. František Bergoglio není papežem, vyloučil se tím, že se postavil proti samotné podstatě víry a mravů. Zasvětil se satanu v Kanadě a svou věroučnou deklarací Fiducia supplicans legalizuje a žehná hřích sodomie.
Co se týče Bonifáce VIII., doplňujeme, že tento výrok, který je na konci jeho buly Unam sanctam potvrdil i V. lateránský koncil.
Výrok Bonifáce i V. lateránského koncilu je pravdivý ve své podstatě, protože pravověrný papež je zavázán hájit víru nutnou ke spáse a mravy. Bergoglio podstatu víry a mravů popírá a není platným papežem. Tvrdit, že je papežem, a podřizovat se mu, znamená přijmout jinou víru, která nevede ke spáse, a jinou morálku, která je proti Písmu i proti tradici.
Co se týká křesťanů mimo katolickou církev, křesťan může být v nezaviněné nevědomosti, a tehdy je Bohem ospravedlněn. Avšak nebude Bohem ospravedlněn ten, kdo nemá víru v Ježíše Krista, anebo zůstává ve vědomém těžkém hříchu či apostazi. Mnoho pravoslavných i jiných křesťanů má spasitelnou víru, ale přebývá pouze v nezaviněné nevědomosti ohledně úřadu apoštola Petra, a to především vinou zneužití tohoto úřadu.
Člen bratrstva svatého Pia X. se snažil manipulačně dokázat, že přes všechny hereze je Bergoglio řádným papežem a nikdo nemá právo se od něho oddělit, ani vnitřně, ani zevnějškově, jinak prý nebude spasen. To je hereze papalatrie, která v současnosti zcela boří spasitelnou víru a je vodou na mlýn k zakořenění transformace církve na sodomskou anticírkev New Age. Bergoglio tuto transformaci provedl 18. prosince 2023 svou Fiducia supplicans. Je třeba mít jasno v zásadní věci: Bergoglio je neplatným papežem, sám se vyloučil z církve a nemůže být proto její hlavou.
Dále člen bratrstva sv. Pia X. pomocí podobných otázek navozuje dojem, že kněz může být ve vnitřní jednotě s herezemi Bergoglia, zmiňovat ho v liturgii, a přesto prý slouží liturgii platně.
Odpovídáme: Forma, materie, intence a také teologické pravidlo „ex opere operato“ platí pouze tehdy, když je dotyčný kněz či biskup členem církve, živým anebo mrtvým (tzn. když je momentálně v těžkém hříchu). Pokud však není členem církve, pak nic z toho neplatí. Jeho tzv. svátosti jsou neplatné. Duch Svatý zde nepůsobí. Každý, kdo se dopustil apostaze, je automaticky vyloučen z těla Kristova – církve – a to na základě Božího slova Gal 1,8-9 a také na základě církevního práva. Uznávat Bergoglia za právoplatného papeže a obhajovat apostatu v nejvyšším úřadu je důkazem toho, že takový obhájce nezná Písmo ani Tradici a nemá katolickou víru.
Otázka člena FSSPX: „Má náměstek, římský biskup, moc svým činem, například svou účastí na satanském obřadu, Všemohoucího z církve vypudit, zcela si ji podřídit a předat ji někomu jinému? Opustil Pastýř své ovce pro zradu jednoho muže? Stala se církev ‚mystickým tělem‘ někoho jiného?“
Odpověď: Člen bratrstva sv. Pia X. notoricky prosazuje mylný axiom. Absolutně ztotožňuje zevnější strukturu katolické církve, v jejímž čele stojí apostata Bergoglio, s tajemným tělem Kristovým, do něhož Bergoglio nepatří. Člen bratrstva sv. Pia X. touto svou apologií apostaze maskuje současný nejtěžší zločin, kterého se Bergoglio na církvi dopustil. Jak jsme již uvedli, dne 18. prosince 2023 vydáním věroučné deklarace Fiducia supplicans zlegalizoval hřích sodomie, a navíc zavedl jeho církevní žehnání. Tímto krokem veřejné apostaze de facto popřel Credo i Dekalog a transformoval katolickou církev na anticírkev New Age se sodomským antievangeliem. Tím zcela oddělil zevnější strukturu katolické církve od Mystického Těla Kristova. Je třeba vědět, že kdo nepatří do Kristovy církve, nemůže platně vysluhovat svátosti.
K čemu slouží apologie typu dotyčného člena bratrstva sv. Pia X.? K tomu, aby se katolíci od Bergogliovy anticírkve neoddělili, ale naopak, aby postupně přijali diametrálně protichůdné učení i morálku, a zůstali na cestě do záhuby.

+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

+ Metoděj OSBMr + Timotej OSBMr
Biskupové sekretáři

4. 7. 2024