BKP: Diagnóza doby a misie modlitby

Toto video je možné zhlédnout i zde: https://begegnen.wistia.com/medias/vw5v6ggwk0
https://ugetube.com/watch/PGyA2OgmJ2C8LNc
https://cos.tv/videos/play/43062455660744704
https://www.bitchute.com/video/LKMnj6vUmMUs/

https://vkpatriarhat.org/cz/?p=49883
https://bcp-video.org/cz/diagnoza-doby/

Odebírat aktuální informace od BKP https://bit.ly/3BhmCoT

Současné křesťanství s duchem tohoto světa je neplodným fíkovníkem. Podmínkou, aby nebyl vyťat, je, že začne nést ovoce pravdivého pokání.
Krátce si uvědomme diagnózu doby, ve které žijeme. Dnešní člověk nejenže nevnímá hřích, ale často nevnímá ani realitu. Mnozí žijí v irealitě či virtuální realitě. Jsou zahlceni nekonečným tokem informací z televize, internetu, smartphonů. Přitom duch světa je dnes obzvlášť demoralizační, rozkladný, až sebezničující. Je nutné se proti němu postavit. Ovládl veřejné mínění natolik, že nastolil skrytý diktát. Do nastražených pastí chytá už i děti. Zákony dnes absurdně stanoví, že děti mohou už ve 12 letech podstoupit drastickou operaci změny pohlaví, tedy zmrzačit se na celý život, a rodiče je nesmí ani varovat.
Duch světa využívá lidskou zvědavost a vtahuje do závislostí. Zlozvyky zotročují, a to mnohdy i celoživotně. Nejvíce je dnes mládež zotročována smartphony. Nejde ale jen o utrácení drahocenného času, mladí lidé z nich přímo pijí duchovní a amorální otravu. Nasávají návody k nečistotě nejrůznějších forem. Ta ubíjí duševní i duchovní život, a nakonec vede i k degradaci fyzického života. Navíc totéž je dnes dětem a mládeži vnucováno i ve škole při tzv. sexuální výchově, která propaguje všechny LGBTQ zvrácenosti.
Mladí lidé se stávají otroky nečistých vášní, které otvírají dveře dalším hříchům a závislostem – alkoholismu, narkomanii, hracím automatům, falešnému duchovnu spojenému s okultismem, tedy s mnoha formami věštění a magie. Nová forma závislosti na sociálních sítích skrze smartphony vede k fixaci na falešné, ale neustálé oceňování své osůbky. To vede k nebezpečným extravagancím a v případě neuznání pak nejen k depresím, ale v některých případech dokonce i k sebevraždám. Perspektiva takové generace je tragická – neschopnost zodpovědnosti, neschopnost založit rodinu, neschopnost komunikace s druhými.
Předkládat současným lidem tzv. akademické křesťanství je zcela neúčinné. Současný člověk potřebuje obrácení a změnu životního stylu. Dnes k obrácení musí být vedeny už děti. Jinak dětská psychika rychle vstřebá všechno to zlo, které rafinovaně a přitažlivě nabízí lživý duch světa.
Platí duchovní princip: Jaké podmínky se vytvoří, takový duch přijde. Musí být proto vybudován křesťanský životní styl. Člověk pak začne vnímat potřebu komunikace s Bohem ve vnitřní modlitbě. Bez ní nemá ani světlo, ani sílu a postupně duchovně odumírá.
Cesta pokání je v dnešní době životní potřebou. Pokání je život naplněný radostí, protože zbavuje člověka nejen démonických závislostí, ale i vlastních hříchů. Základem pokání je nazvat zlo zlem, lež lží a pravdivě se postavit před Boha.
Pokud má mládež konat pokání, musí k tomu dostat milost. Tu jsou jí morálně zavázáni vyprosit nejbližší příbuzní, rodiče a prarodiče. Je třeba zdůraznit, že především ženy důchodkyně, tedy babičky či prababičky, by si měly uvědomit svou velkou zodpovědnost za spásu svých potomků i nebezpečí jejich věčného zavržení. Aby toho byly schopny, musí v první řadě samy začít s pokáním; příčin má každý dost.
Jistý muž asi před 30 lety zašel do pravoslavného chrámu, aby se pomodlil. Před ikonostasem klečelo pět starších žen. Byly to ženy, které tragická smrt drahého člověka motivovala k uvědomění si reality smrti, která čeká i je. Prožily své obrácení. Jejich zpověď byla veřejná. V chrámě byly jenom tyto ženy a kněz.
Báťuška položil první ženě otázku: „U kolika věštkyň jsi byla? Uvědomuješ si, že tolik ďáblů do tebe i vešlo? Odříkáš se všech těchto démonů?“ Žena vážně kývla hlavou. „Věřila jsi kartám a horoskopům? Hledala jsi uzdravení u léčitelů, skrze které působí okultní energie? Sem patří i reiki, čínská akupunktura, spojená s jinem a jangem. Používala jsi tzv. homeopatické léky, jejichž podstatou je okultní magie? Praktikovala jsi pohanské meditace, spojené s hinduistickou jógou či buddhistickým zenem?“ Žena odpověděla: „To všechno jsem dělala.“ Kněz jí řekl: „Otevřela ses démonům, kteří jsou za okultním věštěním a magií. Odříkáš se jich nyní?“ Žena odpověděla: „Ano.“ „S kolika muži jsi v minulosti hřešila a kolik jsi zabila vlastních dětí potratem?“ Žena s pláčem odpovídala na všechny otázky. „Za své hříchy zasluhuješ peklo,“ pokračoval kněz, „Ježíš ale za tvoje hříchy zaplatil svou smrtí. Uvědomuješ si to a lituješ svých hříchů?“ Žena se kajícně bila do hrudi a kněz pokračoval: „Odpouštíš i ty všem, kteří ti v minulosti ublížili? Když neodpustíš, ani Ježíš ti nemůže odpustit.“ Žena s pláčem souhlasně kývala hlavou a kněz zakončil slovy: „Ježíš ti nyní všechno odpouští, jdi a už nehřeš!“ Stejně hlasitě se kněz ptal na hříchy i ostatních žen. Z chrámu pak neodešly hned, ještě dlouho bylo slyšet vděčný pláč a tiché modlitby před ikonou Krista ukřižovaného.
Tento příklad je svědectvím, že pokání osvobozuje a disponuje k pravdivé modlitbě a k novému křesťanskému životnímu stylu. Důchodkyně, které se neobrátily a pokáním se neotevřely Bohu, ohlušují svědomí a přinejlepším utrácejí ve falešném klidu celé hodiny denně sledováním televizorů či dokonce smartphonů. Měly by si uvědomit zodpovědnost nejen za spásu své duše, ale i duší svých blízkých. Přiblížil se večer jejich života, je nutné začít myslet na smrt a Boží soud, kterému neuniknou.
Jsou ale i ženy důchodkyně, které myslí na poslední věci – smrt, Boží soud a věčnost. Přijaly proto závazek modlitby doslova jako pracovní povinnost. Scházejí se například tři či čtyři u jedné z nich doma a od rána se několik hodin modlí. Pak jdou domů, splní své drobné povinnosti a modlí se doma dál. Některé vyhodily televizi a ani na internetu neutrácejí čas. Stravou pro duši je jim Písmo svaté a životy svatých. Nějaké vysoké teologie je nezajímají. Tyto ženy dělají misii i mezi dalšími ženami, aby jim předaly zkušenost s modlitebním řádem.
Je třeba vědět, že bez modlitby není možné duchovní probuzení ani jedince, ani národů. Proto je tato modlitební misie nutná. Podobně by o své modlitební misii mohli svědčit i někteří muži důchodci.
Motivací k modlitbě je i současná krizová doba. Nucené vakcinace a jiné prostředky k tzv. redukci lidstva by nás měly vést k přípravě na smrt, Boží soud a věčnost.

Prakticky o modlitbě
Předpokladem vytrvalé modlitby je obrácení. K obrácení velmi přispívají duchovní cvičení zaměřené na podstatné pravdy. Důležité jsou kroky víry: přijetí Pána Ježíše, přijetí Jeho testamentu z kříže, přijetí Ducha Božího a odřeknutí se falešného duchovna s okultními praktikami.
Byzantský katolický patriarchát vyzval a vyzývá k odvádění desátků času Bohu, to je 2,5 hodiny denně. Patří sem svatá hodina od 20 do 21 hodin, pokud možno, rodina se modlí společně. Druhá hodina modlitby je soukromá. Během dne dodržujeme sedm krátkých modlitebních zastavení: při vstávání, v 9:00, 12:00, 15:00, 18:00 a 21:00 a před spánkem. Vše dohromady tvoří 2,5 hodiny.
Jak se modlit? Horliví katolíci se modlí růženec či křížovou cestu anebo jiné pobožnosti z modlitebních knížek. Někteří vyznávají při společné modlitbě hříchy, přednášejí prosby, děkují a zpěvem chválí Pána. Modlitba má být především osobním vztahem k Bohu.
Jak realizovat vnitřní modlitbu?
Čtvrt hodiny krátce procházej čtyři reality a u některé z nich se pak hlouběji zastav.
Nejprve si uvědom Boží přítomnost, to, že Bůh tě vidí. Můžeš si zopakovat Boží slovo Žid 12,22-24: „Vy stojíte před... městem Boha živého, ... před nesčetným zástupem andělů a svatých..., a před Ježíšem...“
První realita je smrt – já zemřu. Ježíš říká: „Buďte připraveni, protože nevíte den ani hodinu.“
Druhá realita je Boží soud. Ježíš připomíná, že nic není skryto, co nebude odkryto a že dokonce z každého prázdného slova budeme skládat účty.
Třetí realita je věčné nebe, věčné peklo. Kde bych skončil já, kdybych nyní náhle zemřel?
Čtvrtá realita je Boží milosrdenství, a to pouze v čase. Vzbudím proto dokonalou lítost, která je spojena s podmínkou chodit ve světle. Ovocem je, že mě Kristova krev očišťuje od každého hříchu (1J 1,7).
Uvědomuji si pět Kristových ran, z nichž vytekla krev na odpuštění mých hříchů. Pomalu opakuji do každé rány Ježíšovo jméno (Jehošua). Zadívám se do tváře umučeného a milujícího Spasitele a chvíli zůstávám v tomto pohledu.
Druhá čtvrthodina – dávej Pánu Ježíši konkrétní problémy. Strach o své zdraví, strach ze zkoušky, strach o nejbližší, strach z budoucnosti... Ježíš Ti dá pokoj, který ti svět dát nemůže. Navíc ti dá i inspiraci a světlo k řešení mnohdy i těch nejvšednějších záležitostí. Pak všechny problémy pusť a jen se Mu dívej v duchu do tváře a můžeš i pomalu opakovat Boží jméno, anebo „Ježíši, důvěřuji Ti“.
Bylo by dobré se tyto dvě čtvrthodiny pomodlit aspoň někdy v rámci svaté hodiny. Při své stráži však jimi začni pokaždé, protože tak buduješ svůj osobní vztah k Bohu. Můžeš pak ve stráži pokračovat tak, že si uvědomíš konkrétní lidi a za každého se krátce s vírou pomodlíš. Může to být Otčenáš či Zdrávas či jiná známá modlitba. Stačí, i když jen s vírou za každého proneseš: „Pane Ježíši Kriste, Synu Boží, smiluj se nade mnou hříšným.“
Tvoje modlitba a pokání je jako namáhavá práce kolem neplodného fíkovníku. Začni a vytrvej celý rok. S radostí pak budeš sklízet ovoce, a to už v čase, ale hlavně na věčnosti.

+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

+ Metoděj OSBMr + Timotej OSBMr
Biskupové sekretáři

10. 3. 2023